Výslovnost ve Španělštině - Pronunciación básica

Výslovnost ve Španělštině - Pronunciación básica

Španělština má relativně snadnou výslovnost. Spousta slovíček se vyslovuje jako v češtině a hodně písmen se také vyslovuje stejně. Není nutné si pamatovat výslovnost každého slova zvlášť, jako například v angličtině, stačí znát pár pravidel:

Samohlásky - Vocales (a, e, i, o, u, y)

Samohlásky se vyslovují stejně jako v češtině, ale nerozlišují se samohlásky dlouhé a krátké. Čárka nad samohláskou představuje přízvuk, nikoliv délku. Přízvukem je myšleno, že z celého slova je nehlasitějším či nejdůraznějším písmenem právě to, na které je kladen. Více o přízvuku: Acento - přízvuk

čte se stejně jako české i: idea [idea] ovšem nezměkčuje předchozí d, t, n, proto se čte "di" jako [dy], "ti" jako [ty] a "ni" jako [ny]. Například jardín - [chardyn], tipo - [typo],
niebla - [nyebla].

před i po samohlásce se vyslovuje jako české j: yogurt [jogurt], apoyar: [apojar],
pokud stojí samostatně, vyslovuje se jako české i a znamená spojku "a": José y Juan.

Souhlásky - Consonantes

Pouze některé souhlásky mají jinší výslovnost než v češtině:

vyslovuje se jako české b, pokud stojí na začátku slova, po pauze nebo po "m a n". Např.: buscar [buskar], vale [bale],

uprostřed slova (nikoliv však po m a n) se vyslovuje jako přechod mezi českým b a v. Rty se nastaví jakoby na české b, ale nedovřou se úplně, zůstane mezi nima úzká štěrbina. Př: pobre [poßre], móvil [moßil], libro [lißro].

vyslovuje se jako české k, pokud stojí před souhláskou, před "a, o, u" a nebo na konci slova. Př.: cara [kara], cual [kual], clarinete [klarinete], cada [kada], apod.,

před "e, i" se vyslovuje jako anglické "th" - špička jazyka se dá mezi zuby a vysloví se české "s"
edificio [edifiθio], cebolla [θeboja], cepillo [θepijo].

se čte jako české č: chica [čika], chaval [čaval], pechuga [pečuga] apod.

obecně lze říci, že se vyslovuje stejně jako české "d" ovšem pro správnost uvádím 3 rozdíly ve výslovnosti, které rozpoznáte až při poslechu rodilého mluvčího:

• čte se jako české d na začátku slova, po pauze a uprostřed slova po "l a n", např.: dama [dama], datos [datos], andén [anden], apod.
  
• zvláštní výslovnost má uprostřed slova (ne však po "l a n") - zní mnohem sleběji než české d, při vyslovní se špičkou jazyka dotkneme horních zubů, např. madre [maδre], podemos [poδemos], estudiar [estuδiar], apod.
  
• na konci slova zní d velmi slabě, zcela doztracena, téměř se nevyslovuje, např.: sed [se^d], propiedad [propieδa^d], universidad [universiδa^d], usted [uste^d], apod.

se čte jako české f: fumar [fumar], mofadura [mofadura], fecha [feča], apod.

má pět pravidel výslovnosti:

• jako české ch se čte před "e a i": genial [chenial], sugerencia [sucherencia], apod.
• jako české g se čte na začátku slova, před souhláskou a před "a, o, u": garganta [garganta], gobierno [gobierno], grabación [grabacion], apod.
• "gue", "gui" se čte jako [ge] a [gi]: guerra [gerra], guía [gia], guiñar [giñar], apod.
• "gua", "guo" se čte jako [gua] a [guo]: guardar [guardar], antiguo [antiguo], apod.
• "güe", "güi" se čte jako [gue] a [gui]: argüir [arguir], lengüilargo [lenguilargo], cigüeña [cigueňa], apod.

se nečtě vůbec, je to hláska němá, neznělá: hola [ola], hombre [ombre], alcohol [alcool].

se čte jako české ch: despojar [despochar], abajo [abacho], lejos [lechos], apod.

čte se jako české k a vyskytuje se jen v cizích slovech: lubrikante [lubrikante], bakelita [bakelita], hockey [ockei], apod.

se čte stejně jako v češtině - l: calmoso [kalmoso], charlar [čarlar], política [politika], apod.

vyslovuje se jako měkké ľ - jazyk se opírá o patro jako při hláskách ď, ť, ň. V běžné řeči se blíží českému j ovšem v některých Latinsko-Amerických státech přechází až k českému ž: ella [eja], llamada [jamada], pollo [pojo], apod.

výslovnost stejná jako české m: momento [momento], lágrima [lagrima], miel [miel], apod.

se vyslovuje stejně jako české n: anonimista [anonimista], ingeniero [incheniero], bonito [bonito], avšak před "b, p a v" se vyslovuje jako české m: invisible [imvisible], convento [komvento] a při vázání slov: en broma [embroma], un piso [umpiso], apod.

výslovnost je stejná jako u českého ň, místo háčku se píše vlnovka: ceñido [θeňido], mañana [maňana], señor [seňor], apod.

se vyslovuje stejně jako v češtině p: operar [operar], propio [propio], película [pelicula].

se vždy pojí s u a čte se jako české k: máquina [makina], maqueta [maketa], porque [porke], apod.

na začátku slova nebo po "n, l, s" se vyslovuje velmi silně jako v českém citoslovci "hrr": gobierno [gobierrno], alrededor [alrreδeδor], desrizar [desrrizar],

zní stejně jako české r, pokud leží uprostřed slova (kromě výskytu předcházejícího písmena "n, l či s"): puerto [puerto], pero [pero], broma [broma].

vyslovuje se stejně jako v českém citoslovci "hrr": guerra [gerra], perro [perro], ocurrir [okurrir], apod.

zní nezněle, stejně jako české s: saber [saßer], pasar [pasar], sobre [soßre], bolsa [bolsa].

stejné jako české t: teléfono [telefono], juntos [chuntos], paquete [pakete], apod.

viz výslovnost b, v

Španělská abeceda oficiálně neobsahuje písmeno w, toto se vyskytuje jen v cizích slovech a čte se jako české v: interview [interviev], kilowatio [kilovatio] aj. převzaté převážně z angličtiny.

běžně se vyslovuje jako v češtině x [ks]: anexo [anexo], exterior [exterior], flexible [flexible], ale v několika málo starých zeměpisných názvech (vlastních jménech) se doposud čte jako české ch: México [mechiko].

zní jako španělské "c" před "e či i", podobně jako anglické th: plaza [plaθa], analizar [analiθar], paz [paθ], apod. V Andalusii a Latinské Americe přechází v české s.

Acento - přízvuk

Španělština má výraznější slovní přízvuk nežli čeština. Platí pro něj 4 pravidla:

• slova končící na samohlásku nebo -n a -s mají přízvuk na předposlení slabice:
  hola, buenas, España, pronto
• slova končící na souhlásku kromě -n a -s mají přízvuk na poslední slabice:
  mover, español, profesor, andar, poner, venir
• přízvuk je označen čárkou, pokud je na jiné slabice nežli určují výše uvedená pravidla:
  fácil, lágrima, París, café, José
• slova stejného tvaru, ale jiného významu jsou též rozlišeny přízvukem:
  el - él, te - té, tu - tú, se - sé

Španělská abeceda