
01. Průša se vrací (Part one)
Slyšte můj pohnutý životní příběh, dvacítka písniček - životní kroky,
jak jsem byl dítětem, divoké hříbě, a teď mám na krku kristovy roky.
Sestry i Orozák mi klidně můžou vlézt na záda, já totiž nejsem Průšou,
za chvíli na hrázi mám rande s Růžou, tak poslouchejte píseň mou, mou, mou, mou!
02. '63
... je osmý duben, třiašedesát
Zástupy sejdou k elektrikám před šestou, do továren kolem řeky na druhej břeh za prací,
jen pán se sajdkárou jede cestou necestou, a pak na dvůr nemocniční svoji čízu obrací.
Sníh, padal sníh a je to dávno, smích ve tvářích rodičů,
nikdo tenkrát netušil co jsi vlastně zač.
Dlouhá chodba končí pokojem, kde paní spí, vyčerpaná malým chlapcem, co se právě narodil,
pán nese růže a těší se jak půjde pít, daj mu zítra v práci áčko, snad jako že jen marodil.
Sníh, padal sníh a je to dávno, smích ve tvářích rodičů,
nikdo tenkrát netušil co jsi vlastně zač.
Dítě který kouká ještě šikmo ze dvou plín naděje jen zřídka splní rodičů naivních,
matku vraha Mrázka možná taky přepad splín, došlo jí, že rodič dětí častokrát se mýlí v nich.
Sníh, padal sníh a je to dávno, smích ve tvářích rodičů,
nikdo tenkrát netušil co jsi vlastně zač.
03. Ave Bráník
Až půjdou ven a budou poštět draky kluci co bydlej dole v přízemí,
cikánů klan rozláme jim fraky, vrátěj se asi pěkně zřízený.
Kdoví zas proč se táta chytil s mámou, kufry tu na podlaze zívají,
s babičkou jdem na procházku známou, v kostele katolíci zpívají:
Halelujá, halelujá, halelujá, Ave Bráník.
Na hřišti pár chlapů hraje fotbal, nedělní odpoledne míčový,
potom piv pár a hodně úzká chodba, zámek trefit je problém klíčový.
Usínám dřív než ztichnou všechna patra, naši se na seriál dívají,
do školy jdem zas ráno celá parta, cikáni do kroku si zpívají:
Halelujá, halelujá, halelujá, Ave Bráník.
04. Sajdkára
V sobotu odpoledne, když odjely tanky, František ze vzrušení nechtěl spát,
tak máma oblékla mu hlavu do ušanky a poslala ho ven si s tátou hrát.
V sajdkáře se vozí, František má jízdu rád, v zatáčce mu hrozí pád.
Táta zrovna opravoval čízu se sajdkárou, chlapeček toužil někam na výlet,
tatínek nelenil a vyjel plnou párou a nastínil tak vývoj dalších let.
V sajdkáře se vozí, František má jízdu rád, v zatáčce mu hrozí pád.
V zatáčce na Sázavě jeli celkem rychle, František vykláněl se pře vozíček ven.
Helmička jeho byla spíš do tvaru krychle, tatínek najel na přes cestu kmen.
Otec ten běžel rychle k nedaleké faře, zavolal černým telefónem sanitce,
a pak ač neslyšel to přímo od lékaře, věděl že život chlapce visí na nitce.
V sajdkáře se vozí, František má jízdu rád, v zatáčce mu hrozí pád.
05. Táta satan
Chlapec je v bezvědomí na sále na lůžku, doktoři vrtí hlavou, ruce si myjí,
postava temná stojí neviděna v růžku a žhavý rudý oči září do tmy jí.
V nohách vlasatý stařec mírně levituje s odporem na satana pohlíží,
chlapce jenž umírá zbytečně nelituje, smrti stín hocha k němu přiblíží.
Dej mi ho kolego na nebesích, víš, přece dlouho jsem nic nežádal,
jen tuhle jednu duši chci si vzít, vrátit ji na zem škodit dál.
Satan jí chce tu čistou dětskou duši pro svoje škodolibé triky zneužít,
nemůže odmítnout, to správně stařec tuší, jednou za sto let chce i satan spratka mít.
Dej mi ho kolego na nebesích, víš, přece dlouho jsem nic nežádal,
jen tuhle jednu duši chci si vzít, vrátit ji na zem škodit dál.
Stalo se tak a chlapec náhle ožil, doktoři s povzdechem vrací se zpět,
plný zlé moci, co jí táta satan vložil do chlapce který půjde týrat svět.
Dej mi ho kolego na nebesích, víš, přece dlouho jsem nic nežádal,
jen tuhle jednu duši chci si vzít, vrátit ji na zem škodit dál.
06. Kunratice
S babičkou jsme v Kunraticích a sbíráme jahody,
na polích plantážích zvících
Hýja, hýja, ho.
Babička se občas dívá, jestli není blízko pes,
předkoněná, jak to bývá
Hýja, hýja, ho.
Kunratická jahodová pole ohrožuje zdivočelý pes,
krade bábám nejen jejich hole, Kunratice - drsná malá ves!
07. Rokenrol
V Bránickym divadle hrál zrovna ňákej bigbít, když mě tam kamarád ze školy sebou vzal,
nejdřív jsem nic neslyšel a chtěl jsem tam spíš nebýt, ale pak se taky do mě rytmus pekla dal.
Stovky těl zpocenejch se zmítalo bez židlí v sále, kde včera ještě Boris Hybner hrál,
koukal jsem kytarista jak to pěkně mydlí a plán jak budu slavnej ve mě zatím zrál.
Tělo mý teď svírá rokenrol, je to jízda, holky ječící,
hudba při níž ožívá i troll, nemá už můj život jinej cíl.
V pondělí hned po škole jsem sednul do tramvaje, v bazaru kytary potom dlouho přebíral,
ani jsem moc nedbal na to jak ta která hraje, jenom jsem s ní na popruhu u zrcadla stál.
Perleťová Jolana pak zdála se mi skvělá, ani moc nestála, tak dal jsem reserve,
padne na ni babiččina penze asi celá, až to zjistí, doufám, že si vlasy neserve.
Tělo mý teď svírá rokenrol, je to jízda, holky ječící,
hudba při níž ožívá i troll, nemá už můj život jinej cíl.
20. Běž
Běž - svou desku natoč, běž - s tou partou zatoč,
běž, vždyť víš jak jen, tahaj z tebe rozum ven!
Tak běž - svou desku natoč, běž - s tou partou zatoč,
běž, vždyť víš jak jen, tahaj z tebe rozum ven!
Víš jak to stejně skončí, víš že to neustojíš, víš že se stejně vrátíš jednou zpátky do tý party,
víš jak to stejně skončí, víš že to neustojíš, víš že se stejně vrátíš, že se jednou vrátíš zpátky.
Běž - svou desku natoč, běž - s tou partou zatoč,
běž, vždyť víš jak jen, tahaj z tebe rozum ven!
Tak běž - svou desku natoč, běž - s tou partou zatoč,
běž, vždyť víš jak jen, tahaj z tebe rozum ven!
21. Svatozář
Brzy bude ráno, je už skoro pět,
souvy za oknem teď přestanou pět, mám v dlaních jednu tvář.
Zlomil nade mnou František z Assissi hůl
a potom mi řek jen ty asi si vůl a dal mi svou svatozář.
Svítí svatozář na všechny strany, nikdy v její záři nesplete si struny, ani refrén se slovkou.
Až jí ztratí bude zase zpátky, trávit nad papírem soboty a pátky, hledat refrén se slovkou.
Na hlavu nebohou jsem si svatozář dal
a hned hezký texty pro Ilonu psal a cítil jsem jisker proud.
Trvalo jen chvíli co jsem ji měl,
než jsem svatozář na Kovárně zapomněl, nad ránem po pípou.
Svítí svatozář na všechny strany, nikdy v její záři nesplete si struny, ani refrén se slovkou.
Až jí ztratí bude zase zpátky, trávit nad papírem soboty a pátky, hledat refrén se slovkou.
22. Soubor kreténů
Zde slavná kapela už kráčí, Havlíček s tranzitem je vzadu,
ženy kvičí děti pláčí, František upadnul na hlavu.
Dál slavná kapela kráčí vpřed cestou všech povadlých krásných not,
pan kapelník vede kretény a já se k nim připojím v zápětí.
Zde slavná kapela už kráčí, Havlíček s tranzitem je vzadu,
ženy kvičí děti pláčí, František upadnul na hlavu.
Dál přes překážky, stále vpřed, někdy na rozcestí odbočím,
obloukem cesta má se vrátí zpět a já se k ní připojím vzápětí.
Zde slavná kapela už kráčí, Havlíček s tranzitem je vzadu,
ženy kvičí děti pláčí, František upadnul na hlavu.
23. Honorář
Smlouvu už sem podepsal na tři další desky, pán kde se vzal tu se vzal a na světě je hezky,
nehraju už s kapelou a žena je moc ráda, jen slíbený půlmeloun ukázal mi záda.
Čekám doma v kuchyni a žena mě teď živí, vzpomínám si na tchýni jak byli celí diví,
v Hustopečích ve městě byl sem bohatej ženich, peníze furt na cestě a kapela už neni.
Koupím si pult a mixák na tisíc stop, já skáču dřív než řekne Václav hop,
peníze mít a domů snad příde klid, Papež to řek, mě má rád všechen lid.
Čekám už dva měsíce a peníze mi chybí, každou chvíli děsíce se že to byly sliby,
snad nese šek listonoška, to je ale klika, je to jen pohled od Vaška posta Costarica.
Koupím si pult a mixák na tisíc stop, já skáču dřív než řekne Václav hop,
peníze mít a domů snad příde klid, Papež to řek, mě má rád všechen lid.
Na pláži se Vašek válí, je mu všechno jedno, potupa mě hořce pálí než sluchátko zvednu,
haló pane kapelníku nechcete mě zpátky, jestli jó tak mnoho díků a žádný hádky.
Koupím si pult a mixák na tisíc stop, já skáču dřív než řekne Václav hop,
peníze mít a domů snad příde klid, Papež to řek, mě má rád všechen lid.
24. Kadidlo
Napad sníh a budeme se koulovat na štědrej den a spokojeně hodovat,
čas vánoc, svátků míru.
V řeznictví máma nechá sekeru jen Santa Klaus ví co všechno sežeru,
že neznám žádnou míru.
Salát a řízky kapra vystřídá další chod, po kilech mizí cukroví, tuk i sladidlo,
všechno sem stláskal a nemůžu jít na záchod, zácpa mě trápí, musím užívat kadidlo!
Silnej mráz a na rybníku už je led, šel bych rád jen kdybych se nepřejed
hrát hokej, dávat góly.
Prášky jím a snad to brzy poleví, neměl jsem ulizovat polevy,
mě břicho velmi bolí.
Salát a řízky kapra vystřídá další chod, po kilech mizí cukroví, tuk i sladidlo,
všechno sem stláskal a nemůžu jít na záchod, zácpa mě trápí, musím užívat kadidlo!
25. Holka
Možná jí někdo pamatujete, tu holku ze všech historek vo bezvadnym sexu v letadle a kouření pod volantem, tu holku která nikdy neměla dost, tu holku, která ale byla chytrá a měla peníze, auto, motorku a hrála na elektrickou kytaru, tu holku, která se už sakra dlouho nevokázala, tu holku, na kterou se často vzpomíná...
Lou Fanánek Hagen
Kolik bavorů sem kvůli tobě roztřískal, kolikery slipy musel ráno prát,
kolikrát kdybych se nestřískal, kolikrát sem moch stačit jít na záchod.
Supice Líza
Kolik červenejch bot sem pro tebe prošlapala, kolik saxofonů rozladila,
kolik chlapců kvůli tobě nepolíbila, kolik béžovek žalem vypila!
Jó holka holka bylo to tak snadný, jó holka holka pořád s tebou bejt,
jó holka holka nemám prachy žádný, nezbejvá než toulat se a lejt.
Bubenec
Kolikrát sem kvůli tobě v garáži zatopil, kolik paliček při sólech zlámal,
kolik penicilínů do sebe naládoval, kolikrát ve Hvězdě se zlámal, Kačenko.
Ing. Magor
Kolik karbanátků já pro tebe uvařil, kolik vejletů v životě ti koupil,
kolik harmonikářů kvůli tobě voprudil a pak vyhodil z kapely, kolik dětí pak na večírkách propil.
Jó holka holka bylo to tak snadný, jó holka holka pořád s tebou bejt,
jó holka holka nemám prachy žádný, nezbejvá než toulat se a lejt.
Cvanc
Kolik přistýlek sem pro tebe rozkopal, kolik nocí propařil,
kolik trávy sem ti posekal, kolik peněz sem na to provařil.
Ronald
Kolikrát mě už z tebe hráblo, kolikrát sem si Fernet objednal
a byla's celá bílá průsvitná a tak sem to opakoval, a protože se mi to zalíbilo, tak sem tě brutálně vomakal!
Jó holka holka bylo to tak snadný, jó holka holka pořád s tebou bejt,
jó holka holka nemám prachy žádný, nezbejvá než toulat se a lejt.
Hele tak čau, ahoj, zas někdy pokecáme, hele to já znám jednu, tu holku ze všech historek vo bezvadnym sexu v letadle a kouření pod volantem, tu holku která nikdy neměla dost, tu holku, která ale byla chytrá a měla peníze, auto, motorku a hrála na elektrickou kytaru, tu holku, která se už sakra dlouho nevokázala, tu holku, na kterou se často vzpomíná.
Hudba a slova vyjma Průši a Zálohy: Tři sestry,
Hudba a slova Průši: Seitl/Hagen,
Hudba a slova Zálohy: Tři sestry, Fr. Sahula/Tři sestry,
Aranžmá Průši: Vladimír Papež, Jiří Škorpík
Nahráno s Vladimírem Papežem ve studiích B a A na Propasti v září 1997
Mastering s Jiřím Mošnerem ve studiu ADK v Praze v listopadu 1997
Obal: Štěpán Mareš a Tři sestry,
Fota: Tři sestry,
Producent: ing. Magor (Allen s r.o.)
GIUSEPPE ANTONIO SERUTI DOPORUČUJE: POSLOUCHAT TUHLE DESKU, ABY ŘVALA JAKO KRÁÁÁVA