
Mý zoufalství je víc, než můžu unést sám,
svůj cejch, zlou přítomnost, jen těžko zakrývám,
hraju si se smrtí a v zádech cejtim smích,
draze sem zaplatil, za nerozvážnej hřích.
Proč jen já,
právě já,
nechci chcípnout,
sám.
Nic, než strach, už nevnímám,
mezi váma strašně sám,
tuhletu hru se smrtí,
nikdo zatím nevyhrál.
Asi sem zblbnul, je to zlý,
nevaděj mi ani kecy tvý,
spoustu vlivnejch kamarádů,
taková ambiciózní.
Za chvíli zjistil sem, že už mi prachy nestačí,
a já vůl naivně si myslel, že si jinačí,
každej tvůj krok mě teď nehorázně vytáčí,
nejradši bych tě, krávo, zabil.
Nech mě jít, a budu ti vděčnej,
odejít, prostě chci bejt sám,
nasranej a nebezpečnej,
nervy mám, zase úplně v prdeli.
Kup si Kamei shit,
no a bude ti líp,
kup si Kamei shit,
tak na co čekáš.
Dvě hodiny ráno, já na to čumim dál,
už se mi chce spát, ale pořád by mi stál,
je dost pozdě a tak nechávám to bejt,
podívám se na starou a chce se mi blejt.
Kup si Kamei ...
Tak sám se sebou to mám rád,
nemocí nemusim se bát,
zas se mě ráno budeš ptát,
proč s tebou nikdy nechci spát.
Pořád jenom fňukat, nic jinýho neumíš,
už tě ňák nemusim a ty to dobře víš,
skoč mi pro pivo, pak můžeš někam jít,
za chvíli mám pořad a tak chci si to užít.
Tak co, tak jak,
seš z toho hotovej, teď přišel tvůj čas,
ta moc, jen tak,
seš spokojenej policajt.
Ref: Na každym rohu to je, všude to píšou,
jestli si lempl, tak se přidej k nám,
támhle to zrovna někdo přemaloval píčou,
konečně pořádek tu udělám .
Vod mala blbeček, každej tě jen mlátil,
vzpomeň si na to, jak si byl furt sám,
to pomyšlení, že bys jim to vrátil rád.
Touhou nabitej a po zuby ozbrojenej,
věčně nadrženej, mozek vymydlenej,
po vzoru hrdinů, do akce připravenej,
konečně mezi svejma, krutej a zvrácenej.
Tak co,..
Smích se mění v pláč, teď se mi chce řvát,
ňákej sráč chce mi práci brát,
třicet let makám, to je snad zlej sen,
nikdy sem nezažil horší den.
Ref: Kapitalistickej shit,
denně mezi zuby trousíš,
v tomhletom se nedá žít,
sebevražda je určitý řešení.
Kapitalistickej shit,
opravdu tu sou už i hladoví,
v tomhletom se nedá žít,
jdi s tou svojí humanitou, debile
Kořalka to je kříž,
ty mi snad závidíš,
a to se nedělá,
buď trochu veselá.
Ref: Ty si se zas včera vožral - já chtěl sem to skrýt,
v obýváku ses mi pochcal - chtělo se mi blít,
celej kvartýr si mi rozbil - to snad né,
řval si a byls pěkně sprostej - kecáš.
Kořalka to je kříž,
zkoušim, co vydržíš,
že prej už to se mnou,
opravdu zabalíš.
Kořalka to je kříž,
jestli chceš, můžeš jít,
ty seš tak naivní,
já nepřestanu pít.
Ref: Ty.
Dneska sem trochu nachcanej,
udělej mi radost, pokoj mi dej,
dneska sem trochu nachcanej,
eště slovo a budu zlej.
Ref: Ty..
Potom hlava se ti zatočí,
je to znát, to bije do očí,
ty myslíš, že to utajíš,
jsi jako noční pták,
v noci vzhůru a ve dne spíš.
Já to vzdám
- jó, vo tom dneska mluví každej druhej,
já to vzdám
- někomu starost uděláš,
já to vzdám
- komu tim pomůžeš, když budeš tuhej,
já to vzdám
někoho přece tady máš.
Když miluju, tak miluju,
vám všem za to,
hrozně děkuju.
I kdybych na jinou holku někdy myslel snad,
všechno bych jí pověděl, protože jí mám rád,
jinak bych se jí nemoch do očí podívat,
my si ale věříme, nemůže se nic stát.
Neuznávám, když je někdo nevěrnej a úskočnej,
já chci prostě prožít život veselej a vyjímečnej,
chci mít ženu, kupu dětí, s nima bezstarostně žít,
zapírat se kamarádům, když budou chtít někam jít.
Madam Decubitus tě zabije,
mistr Fabius tě požije.
Proč mi pořád předstíráš, že to tak chceš,
proč mi prostě neumíš říct, že mi lžeš,
jsem tvůj Fabius, varan a had,
špína a hnus, soudce i kat.
Neslyšíš, nevidíš.
Nedýcháš, nekřičíš!
Sám, si tady zůstal prázdnej,
víš, jen silní přežívaj,
běžíš, tvůj strach vočích je krásnej,
bolest, já zbůsobím ti rád.
Utíkej, seš v prdeli!
Utíkej, kam teď!
Ne, nevěříš, že je to vážně,
sám, by si chtěl procitnout,
proč, valí se ti krev z tváře,
proč, nemůžeš se teď hnout. Utíkej...
Sám, si tady zůstal prázdnej,
víš, jen silní přežívaj,
Ležíš, tvůj strach v očích je krásnej,
bolest, já způsobim ti rád. Utíkej..
Tak jak jsem řek, tak udělala,
a za chvíli nahá tu přede mnou stála,
když odcházela, chtěla eště říct,
v hlavě mám pořád ten hlas,
jak říká..
Ref: mayday, tak mě pěkně vomrdej, dej.....
Furt na to myslim, bylo to jak lék,
kouzelnej slogan, no kdo by to řek,
tak tady stojim a čekám na ní,
jestli se třeba zase neobjeví.
No, místo ní ale přišla jiná,
nepolíbená a nevinná,
no to sem blázen, i ta chtěla říct,
v hlavě mám zase ten hlas,
jak říká....
Ref: mayday..
Dík, že to chápete, že nám to neladí,
jó, a mockrát díky, že vám to nevadí,
dík, že to berete, že sme všichni vožralí,
a songy nejsou líbivý a pomalý.
Díky, že nejsme úchvatný a bohatý,
dík, že se kolem nás netočej holky nohatý,
dík, že až umřem, vezmou si nás rohatý,
za to, že běháme po hospodě nahatý.
Tomáš vzal dráhu na kalbu povinnou,
Leoš se zbalil a utek za jinou,
ale i Franta naspěch měl velice,
po kocovině bolí ho palice.
Předref: Stejně je to divný,
ale i přesto nás to všechny baví,
stejně je to divný,
budeme rádi hrát.
Ref: Chtěli sme vám to říct,
nikdo nás nemá rád,
chtěli sme vám to říct,
nikdo nás nemá....rád.