Nahoru po schodišti dolů band text - Svinska pržola (2001) texty

Texty:

2. Na chvíli ven

Studený žebra ústředního topení
můra se pálí na žárovce
špinavý prádlo smrdí v lavóře
pod voknem blouděj tupý ovce.

Sousedi solej kočku na voheň
deratizátor tráví na dvoře
v půl osmý dávali sopku, pak povodeň
asi nám daj po hubě - tam nahoře
průměrnej den, ještě na chvíli ven.

Studený žebra ústředního topení
další můra končí na žárovce
škrábu si strupy po nervózním holení
ztracenej vořech mi usnul na pohovce

Pár cizích šavlí se válí u baráku
brečící dítě vlečou k holiči
zabitej cikán už to má na háku
po chodníku lítaj tupí voliči
průměrnej den, ještě na chvíli ven.
Ref.:
Vyrazil jsem na hranice Žižkova a Karlína
mám prošlej pas a nevím kam jít -
do piva nebo do vína?
do piva nebo do vína?
loudám se pomalu, tak proč se zalykám?
Už nikam nezdrhám, nezdrhám, není kam
nejdál tak na hranice Žižkova a Karlína
mám prošlej pas a nevím kam jít -
do piva, rumu nebo do vína?
do piva, rumu nebo do vína?
do rumu nebo holce do klína?
do holky ze Žižkova nebo z Karlína? Průměrnej den, ještě na chvíli ven.

3. Růžovej život

Chodím si jen tak po městě
a kopu do plechovky od konzervy,
aby sem trošku uklidnil
svý smíchy utahaný nervy.
Radostná nálada před chvílí na mě padla
a zatím ne a ne mě osputit.
Jdu s myslí mrtvoly, co ještě nevychladla,
a šťastným smíchem ruším noční klid.
Plazím se ulicí jako šnek po obrně,
kterej už navíc není nejmladší,
a je mi veselo tak jako chcíplý srně,
když na Řeznickým válu skotačí.
Ref.:
Já bych snad ani nedoved
vypadat sklesle v elektrickým křesle.
Vždyť život je tak růžovej!
Jak čerstvě vyvražděný jesle.
život je tak růžovej,
život je tak růžovej..

4. Moje první tlustá Šárka

Nemohu se dočkat až se
zítra sejdu po obědě
s milou Šárkou co je první
mojí dívkou velmi tlustou.

Bavíme se spolu pěkně
já se třeba vždycky směji
když ji vidím válet sudy
z kopce od okraje lesa. Po cestě níž její tělo
tlusté bere sebou hroudy
hlíny s nimi kusy skály
valí se ve velkém houfu.

Dole potom na hromadě
zeminy a tučné tkáně
ozývá se smích mé první
milé Šárky velmi tlusté.

5. Místní chlap

Proti mně sedí místní chlap
a zkouší přepít paniku,
proti mně sedí chlápek vod rány.
Proti mně sedí místní chlap
zavřeli mu okresní fabriku
a stará šije jenom pro známý.
Ref.:
Málo se známe, oba dva máme
na mozku tlak, na prsou rum
na mozku rum, na prsou tlak
na mozku tlak, na prsou rum
někdy je to naopak a někdy je to tak.
Proti mně sedí místní chlap
v pivu ňákej sajrajt loví
rukou žlutočernou - marsky, kolomaz

Řek' Pepo jeden malej rum
na mě ho dej tady lufťákovi
jednou ranou moh' by zlomit vaz.
Ref.:
Málo se známe, oba dva ...

6. Dokonalá kost

Rum se prej nemá ráno snídat
koupilas mi sako - když jdem k vašim
s kravatou v zrcadle se vídat
a lístky na operu mě zas straší.

Já se kaju, já si nezasloužim
ušlechtilou konverzaci, zeleninu, mlíko
dál zkoušet bejt spisovnej a vzornej
to by za mnou brzo sklaplo víko.
Zkoušim rychle sbalit ňákou holku
co se zkouří, svlíkne v hospodě
nebezpečnou, dost mizernou holku,
se kterou zas budu v pohodě.
Ref.:
Jseš dokonalá kost, ale bylo toho dost
kočičko, stačil rok pouhej
jsem tady na světě krátkej host
a život s tebou je ňákej dlouhej.

7. Černý ptáci

To je teda hlína, černý ptáci
moje úcta, konve děravý
prej tu pro mě máte ňákou práci
meditaci skvělou pro zdraví.

Zavřu voči, zašeptám si kruci
ještě že to nejde nazpátek
ty nahatý boubelatý kluci
a lidi z mordů, pitev, oprátek.

Na hrobě mám láhev vod rumu
žádný černý střevíce a frak
jen pantofle a gatě na gumu
a červi tady jezděj jako vlak.
Ref.:
Vyrejte mi cizí jméno na desku
vyrejte mi cizí jméno na desku
někdo umřel na srdce
někdo skapal na žaludek
mě bylo jen děsivě zle vod mozku.

8. Ze zvyku

Už dost línej sbalit ňákou holku
už jen vopatrný pitky
už se víc držím na svým dvorku
začínám pěstovat i kytky.

Už se tělo ze všeho hůř líže
hustší časy, Řidší vlasy
žaludek už velí: mrkev, rýže
nálady už visej na počasí.

Už se blbě učím nový kousky
hlavu těžkou, lehký spaní
játra tvrdý jak tejdenní housky
mozek měkkej jak mámino stlaní.
Ref.:
Tak už si tě asi nechám - ze zvyku
nebudem už dělat žádnou paniku
znáš mý průjmy, kocoviny, vztek,
já tvý nadbytečný kila, migrény a brek,
tak už si tě asi nechám - ze zvyku.

9.

Hřmí, kape ze stropu

Hřmí , kape ze stropu a zvoní poledne
vstávám, už neusnu; nohy mě zebou
vše marnost nad marnost, kam oko pohlédne
ještě že ty tu jsi, ale co s tebou...

Soudnej den ve vaně... Další chlup šedivej
otoč se a spi dál, dál měj noc temnou
spi, není o co stát, ani se nedívej
jsem tady, u tebe, ale co se mnou...

10. Karty jsou rozdaný

Vzpomínáš na zlatý časy
máš rumovej dech a mastný vlasy
chodbou neklapou tvý podpadky.

Střídavě se chechtáš nebo potíš
bez láhve ti dělá velkou potíž
vynést aspoň dolů odpadky.
Ref.:
Je to ňák šejdrem
jako věž v Pise
je to ňák šejdrem
zapletla si se
karty jsou rozdaný, v ruce máš kulový
a hlavu plnou otázek
jsi v ňákym cizím balíku
jak odstřelit ten provázek.

Telefon už netroufáš si zvednout
dveře máš zastavěný bednou
a za nima děsně nahuleno.

Vajgly típlý do koberce
na chodbě jsou všude kosočtverce
a vedle nich vyrytý tvý jméno.
Ref.:
Je to ňák šejdrem...

11.

Kouzlo noční samoty

Zas na mě leze podvečerní smutek
a obtáčí mě jako had,
je bezednej jak oči prostitutek,
co zapomněly flirtovat.

Ležím a kouřím tuplovaný porce
a napadá mě dobrej vtip:
že bych moh napsat dopis mojí holce,
že vím, že nejsem její typ.

Že už si na ni vzpomínám jen matně,
jen když si svlíkám kalhoty,
že se mi bez ní nežije tak špatně
v tom kouzlu noční samoty.
Ref.:
Kouzlo noční samoty,
kouzlo noční samoty.

Dávám si v klidu posledního šluka,
on každej dopis chce svůj čas,
jenže teď koukám - moje pravá ruka
napsala zatím jinej vzkaz.
Až ráno najdeš na rohožce kytky
ležet a vonět dojemně,
jistě je hravě poznáš bez vizitky,
jelikož budou ode mě.

Všecko je jinak, marně bych se vzpouzel,
zvlášť když si svlíkám kalhoty,
zvlášť pak mě děsí nejčernější z kouzel,
to kouzlo noční samoty.
Ref.:
Kouzlo noční samoty...

12.

Nudný deník

Dopoledne trávím nad sklenicí vody.

Po obědě obvykle trochu spím.

Před setměním kontroluju řetěz na dveřích.

13.

Holky se mnou nechtěj spát

Já jsem bejval revizorem
užitečným pro náš stát
setkal jsem se s divným vzdorem
holky se mnou nechtěj spát.

Jsem nimrod co skvěle střelí
po první ráně jelen pad'
parohy mám nad postelí
a holky se mnou nechtěj spát.

Šel jsem mezi policajty
vtipům jsem se uměl smát
nad postelí fotku party
a holky se mnou nechtěj spát.

Taky jsem byl u armády
umím velet, umím stlát
nad postelí visej Řády
a holky se mnou nechtěj spát.
Ref.:
Jsi po dlouhý době první,
tak se holka trochu snaž,
tak se holka trochu zvedni
dělej jako že mě znáš. Budem spolu jako v oblacích,
i když si jen nafukovací.